Právní poradna


Spolupracujeme s advokátní kanceláří KF Legal s.r.o., advokátní kanceláří se sídlem v Praze, která se specializuje na nemovitosti

PORADNA JE ZDARMA!

Dotazy - Právní poradna

UPOZORNĚNÍ: Tento prostor slouží k online dotazům právní pomoci. Dodržujte prosím pravidla slušného chování a vyhněte se vulgárním výrazům. Příspěvky nedodržující pravidla slušného chování budou smazány.



Rebhanova (17.08.2017 21:16:49)
Dobrý den,mám dotaz. Prodávám dům, máme zájemce kteří si v rk zaatily už zálohu. Kolik mám času JA jako majitel na vystěhování? Bere se to až od přepsání peněz? Je to dáno ze zákona? Děkuji
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (18.08.2017 12:44:27)
Vážená paní Rebhanová, ustanovení o předání nemovitosti by měl řešit kupní smlouva týkající se Vaší nemovitosti. Ze zákona žádná lhůta nevyplývá, ale standardně by k předání mělo dojít po zapsání nového vlastníka do katastru nemovitostí a uvolnění peněz prodávajícímu, tedy Vám. Doporučuji se s novým vlastníkem pokusit na předání domluvit tak, aby termín vyhovoval zájmům obou stran. Mějte hezký den, Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát
Michaela (15.08.2017 08:26:07)
Dobrý den,chtěla bych se zeptat,s manželem jsme spolu byli 10 let a rekonstruovali jeho byt,nyní spolu už nejsme a já bych chtěla,aby mi zaplatil polovinu nákladů z celkové rekonstrukce.Manžel má ale názor,že nevyplatí celou polovinu,že srazí třetinu dolů,že jsem to užívala.Můj dotaz je,jestli mám nárok na cenu,když se to pořizovalo nebo má pravdu on.Děkuji za odpověď.
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (18.08.2017 12:41:50)
Vážená paní Paroubková, pakliže s manželem nejste rozvedeni, je možné sjednat si manželský majetkový režim smluvně dle § 716 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Pro přípravu této smlouvy doporučuji navštívit právníka. Pokud nebude možné s manželem dosáhnout domluvy, jedinou cestou, jak se domoci Vašich prostředků bude nejspíše cesta soudní. Soud může dle § 728 občanského zákoníku v některých případech rozhodnout, jak spravovat společné jmění. Pokud by došlo k rozvodu, dané hodnoty byste museli s manželem řešit v rámci vypořádání SJM dohodou, nebo by ji řešil soud. Neváhejte se na nás obrátit v případě nutnosti dalších konzultací. Hezký den, Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát
Lenka (14.08.2017 12:12:55)
Dobrý en, ráda byh se zeptala na situaci, ve které se nachází můj nynější přítel. Rozvádí se s manželkou. Před koupí bytu si vyřídil hypotéku na byt, který byl koupený až po svabě. Na koupi bytu použil i půjčené peníze od rodičů cca 800tis. Některé peníze byly před svatbou některé až po svatbě. Celé 10-tileté manželství splácel hypotéku ze svých peněz. Spadá byt do SJM, když koupil byt ze svých vlastních prostředků (hypotéka jen na něj a peníze od rodičů) nebo byt případně i hypotéka spadá do SJM? Hypoéku začal čerpat až po svatbě, kdy došlo ke koupibytu. Moc děkuji za odpověď.
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (18.08.2017 12:40:18)
Vážená paní Winterová, při vypořádání společného jmění manželů při rozvodu je ošetřován majetek, který byl nabyt za dobu trvání manželství. Z toho, jak situaci popisujete, tak nejspíš půjde i o předmětný byt a to i přesto, že na jeho nákup byly použity prostředky získané pouze jedním z manželů. SJM lze vypořádat dohodou, kdy se rozvádějící se manželé dohodnou, jak budou majetky vypořádány, nebo rozhodnutím soudu, který sám posoudí danou situaci a majetek rozdělí. Hypotéka je sice psaná na Vašeho přítele, ovšem splácel ji ze své mzdy za doby trvání manželství, přičemž mzdy obou manželů spadají do SJM. Manželka tak může požadovat to, co bylo ze SJM použito na splácení této hypotéky - tedy mohla by požadovat poměrnou část těchto splátek použitých na zaplacení hypotéky Vašeho přítele. Co se týče darovaných 800 tisíc, částka je v režimu darovacím, tedy by nebyla součástí SJM, ovšem byla vložena do koupě bytu, který do SJM spadá. Lze tedy shrnout, že byt sice v SJM obsažený je, ovšem manželé, respektive jejich právní zástupci a nebo posléze soud, bude posuzovat, jakým způsobem byl tento financován a posléze bude určeno, jak bude konečné vypořádání vypadat. Nepůjde nejspíš o jednoduchou kalkulaci a situaci je poměrně těžké takto vyhodnotit. V případě nutnosti odbornější asistence, se neváhejte obrátit na naši kancelář. S pozdravem, Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát.
jana (04.08.2017 12:37:26)
Dobrý den, máme spor se sousedem a ten nyní využil dne, kdy jsme byli v práci a vytrhl jeden plotový dílec. Je to jeho plot.Mě jde o to,že my máme psi a tímto vlastně nebyli zabezpečení, mohli utéct,pokousat kohokoli.My jsme povonni si psi zabezpečit, ale jak, když jsme v práci.Soused nám nedal předem vědět, byla to zase jedna z jeho záškodnických akcí.Jde mi o to jestli má povinnost nás předem informovat o tom, že bude opravovat plot/jak všude tvrdí/, do dneška se nic s plotem nedělá. moc děkuji za radu Jana
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (09.08.2017 15:39:38)
Vážená paní Jano, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník stanovuje vyvratitelnou právní domněnku spoluvlastnictví rozhrady mezi pozemky tam, kde není zřejmé, kterému z vlastníků sousedních pozemků svědčí vlastnické právo. Jak ale říkáte, ve Vašem případě je nejspíše historicky dohodnuto, že plot je ve vlastnictví souseda. Vlastník plotu sice není povinen plot obnovovat, musí jej však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem poškození sousedovi škoda. Útěk psů by se v tomto případě dal považovat za škodu, která by Vám mohla hrozit. Bylo by tedy vhodné souseda na jeho povinnosti upozornit a poté se popřípadě obrátit na soud. V případě, kdy už by plot byl prakticky neexistující, je možné, aby na Váš návrh soud uložil vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, je-li to potřebné k zajištění nerušeného výkonu Vašeho vlastnického práva. V případě nutnosti další konzultace se neváhejte na naši kancelář obrátit. S pozdravem, Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát.
Jiřina Jakubcová (24.07.2017 09:22:28)
Dobrý den, jsme bytový dům o osmi bytových jednotkách. Je nás pět vlastníků z toho tři jsou majiteli 1/8 domu a dva jsou vlastníky 1/4. Nyní má dojít na rozdělení bytových jednotek a vzniku SVJ. Během období roku 2011 jsme se domluvili s ostatními majiteli domu, že si z půdních prostor uděláme rozšířené bydlení (vše na vlastní náklady). Spolumajitelé nám dali písemný souhlas. V současné době se jedná o to, že jeden ze spoluvlastníků chce kompenzaci "svých" půdních prostor. Nevím z čeho vycházet a jak se přesně domluvit, aby se zbytečně nenarušili sousedské vztahy. Předem děkuji za odpověď.
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (09.08.2017 15:40:42)
Vážená paní Jakubcová, společné části domu jsou dle občanského zákoníku ty části nemovitosti, které slouží vlastníkům společně. Pokud je Váš dům v režimu spoluvlastnictví a nyní dochází k rozdělení tohoto spoluvlastnictví, dopadá na Vaši situaci úprava obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku. Dle § 1141 spoluvlastnictví zaniká dohodou všech spoluvlastníků. Je tedy nyní na všech spoluvlastnících, aby se dohodli na tom, jak bude společná věc rozdělena, přičemž dle § 1141 občanského zákoníku platí, že tato dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Váš soused, má na kompenzaci tedy právo, jelikož částečným vlastníkem půdních prostor jsou všichni spoluvlastníci. Je teď na Vás, jak se v předmětné dohodě na vypořádání dohodnete. Přeji hodně štěstí a v případě nutné asistence je naše kancelář k dispozici. Hezký den, Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát
Marcela Valentová (27.06.2017 12:10:54)
Jak přinutit spoluvlastníka(paní ve věku 83 let) bytového domu o dvou bytech k úhradě podílové částky za rekonstrukci střechy ?
© Advokátní kancelář KF Legal, s.r.o. (27.06.2017 16:39:26)
Vážená paní Valentová, při rekonstrukcích společných částí domu obecně platí, že každý spoluvlastník je povinen přispět na náklady spojené s nutnou údržbou dle velikosti svého podílu. Spoluvlastníci by se ovšem před samotnou realizací rekonstrukce měli domluvit a o plánovaných pracích rozhodovat společně. Toto již pro Vaši situaci nejspíš není aktuální. Pokud jde o rekonstrukci střechy, lze v tomto případě tvrdit, že šlo o nezbytnou opravu, která měla za cíl zabránit dalšímu poškozování společné věci a tedy o záležitost, která vyžaduje jednat okamžitě. Tuto situaci upravuje § 1128 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. V tomto případě platí, že byl-li spoluvlastník opominut při rozhodování o této neodkladné záležitosti, může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o této záležitosti vůči němu nemá právní účinky (a je například nemajetný, či jinak by bylo nespravedlivé po něm úhradu požadovat). Tento návrh ovšem musí podat do třiceti dnů od rozhodnutí o neodkladné záležitosti, či od okamžiku, kdy se dozvěděl, že k touto rozhodnutí došlo. Pokud již se spoluvlastník takto bránit nemůže, navrhuji nejdříve zkusit paní kontaktovat a informovat ji o její povinnosti podílet se vyplývající z jejího spoluvlastnického podílu. Pokud toto nepovede k žádoucímu řešení situace, doporučuji se obrátit na soud se žalobou o bezdůvodné obohacení (v důsledku Vaší investice došlo ke zhodnocení i podílu druhého spoluvlastníka). Neváhejte se v této věci na nás dále obrátit, právo spojené s nemovitostmi je součástí našeho portfolia. S pozdravem Mgr. et Mgr. Josef Fiřt, LL.M., advokát




Levné Bydlení | Levné knihy | Levné lyže | Sportovní potřeby a oblečení | Sconto nábytek | Interiérové dveře Olomouc | Kuchyně a kuchyňské linky | Luxusní Bydlení | CZ Real Estate | Garážová vrata | další odkazy...